Jdi na obsah Jdi na menu
 


18. 10. 2013 - Podzimní robinsonáda v České Skalici “Po stopách babičky”

9. 11. 2013

V krásném podzimním víkendu jsme navštívili klubovnu v České Skalici. Listí zlátlo, obloha se modrala bez mráčku, takovou idylu jsme měli možnost sledovat už v pátek z vlaku. Vystoupili jsme na nádraží v České Skalici, na krásném novém nádraží a vydali jsme se městem do klubovny místních skautů. Ta se nachází na kraji města a před sebou má velkou pozorovací věž. Dali jsme si večeři a po ní jsme se rozdělili pomocí lístečků umístěných na stole, kterého se ale nešlo dotknout. Musela se najít jiná cesta. Po ní následovala dražba a pak už šli všichni spát v očekávání zítřejšího velkého výletu. V sobotu nás totiž vlak odvezl do Studnice a  odtamtud jsme došli přes Mstětín, kde jsme si zahráli na opilou štafetu (protože když se párkrát zatočíte před během, uhýbáte do všech směrů kromě toho správného), až do Babiččina údolí. Chytali jsme cestou listí které padalo ze stromů a šampionem v téhle disciplíně se staly světlušky, Elenka, Johanka, Saša a Berenika. Kousek za ratibořickým zámkem jsme potkali raněné, ale i s tím jsme se statečně poprali a poučili se pro příště. Krásné počasí nás sledovalo celý den. Večer jsme se vrátili unavení domů a připravili si večeři. To ale také mělo háček - každý se mohl dotýkat pouze jedné nebo dvou potravin nebo pomůcek. I to jsme statečně zvládli - chleby s třemi různými pomazánkami jen zmizely. Jen ty chleby nakrájet byla složitá práce, naše krajíce by byly vhodnější spíš pro dřevorubce, i když Sqoterka a Johanka dělaly, co mohly. V neděli na nás po snídani čekalo bludiště, kterým bylo třeba projít poslepu, jenom navigováni. Asi v polovině nás při tom zastihla skutečná chvilková bouřka. Potom jsme se vydali na procházku a vyzkoušeli jsme si hřiště-posilovnu v místním parku, prohlédli jsme si kostel a pěkně jsme se prošli. V klubovně jsme ještě rozšifrovali zprávu tajným písmem. Pak přišel čas vyhlásit, kdo si vedl nejlíp. Nejúspěšnější tým byl Myšpulínův, potom Žabčin a těsně za nimi Vodníkův. K obědu jsme si potom dali gulášovou polévku, sbalili jsme se a vydali se na nádraží. V Hradci už na nás čekali naši rodičové.

img_9762.jpg

img_9792.jpg

p1080848.jpg

p1080852.jpg

p1080853.jpg