Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vodácké závody na Orlici

25. 10. 2010

Tuto sobotu se konal první ročník vodáckých závodů na Orlici. Jejich pořadaltelem byl oddíl Štik. Počasí na závody už od rána přálo. Za náš oddíl se zúčastnil Miska, Světluška a Kaťák. V konkurenci dalších vodáckých posádek se naše dvě posádky taky neztratily. Ale hlavně co bylo hlavní ani jedna z posádek se neckvakla.

Více o závodech přímo od jednoho z účastníků Kaťáka:

V sobotu 23. 10. jsme byli pozváni oddílem vodních skatů Štiky na závody lodí – 1. orlický pětitratlon. Oni se účastnili (a zúčastní se zas) souboje O poklad hradeckých měšťanů a loni vyhráli. Nedá se říct, že jsme si vedli stejně dobře.
Ráno bylo dost studené (plné 2 stupně Celsia!) a to mohl být jeden z důvodů, proč jsme se sešli jenom tři – Světluška, Matěj Miska a já, Kaťák. Siggi nás doprovodil na loděnici a tam jsme se seznámili s Beruškami Míšou (miniaturní kopií Světlušky), Káťou, Martou a Andrejkou (doufám, že nepletu jména). Všem bylo asi okolo 8, 9 let. Během asi hodiny čekání nás naučili několik docela zajímavých her. Rovněž jsme setkali s Renatou, šéfkou závodu. Ostatní závodníci byli někde na řece, připravovali úkoly.
Poté, co dorazili naši soupeři, dozvěděli jsme se o složeních posádek. Pojede se na kánoích, a to ve dvou. I když jsem si nebyla zrovna nejjistější na kormidle, Světluška se rozhodla jet se mnou. Miskovi dali za parťáka Andyho ze Štik. Každá posádka měla mít číslo a jméno. My jsme si začaly říkat Suchozemské krysy (Kryso, prosím, neuraz se), a to hlavně proto, že jsme byli všichni docela vděčným cílem vtípků vodních skautů neboli „vodoměrek“, jak jim začal říkat Světluška. A startovní číslo? 1.
Bylo by asi fér přiznat, že jsem na kánoi neseděla víc jak 3 roky. Ano, tušila jsem, jak loď řídit. Trochu jsem pozapomněla, jak se zatáčí doleva, takže kdykoli se loď začala stáčet napravo, šly jsme do hodin. Chudák Líba ze mě byla trochu na nervy a já upřímně taky.
Na souš se během závodu vystupovalo dvakrát (a nám to vážně úžasně šlo...) a plnily se úkoly – vylézt na provazový žebřík a přejít provazovou lávku. Dalším úkolem bylo přeručkovat napříč slepým ramenem na lodi, bez použití pádel, jen s nataženým provazem.
Jak závod pokračoval, rozpoměla jsem se na způsob kormidlování a jely jsme docela rychle. Přitom jsme s Líbou přezpívaly několik písniček a místní nás mají nahrané.
Skončily jsme čtvrté. Miska a jeho kormidelník byli třetí, což je obdivuhodné, jelikož Miska jel na lodi poprvé. Diplom, který jsme dostaly, jsme hodily do schránky Siggimu. Asi taky budu muset doznat počet soutěžících posádek. Čtyři.
Úspěšné závody, řekla Světluška a já s ní plně souhlasím. Vždyť jsme přece dojely, a dokonce suché!

A na několik fotek ze závodů naleznete v naší galerii a také na adrese:

http://picasaweb.google.cz/stikyhk

 

Náhledy fotografií ze složky Vodacké závody na Orlici