Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výprava na rozhlednu Bára

18. 9. 2010

V sobotu 18.9. jsme se vydali na první výpravu v novém školním roce. Naším cílem byla rozhledna Bára na Chrudimí.

Po vystoupení z vlaku ve Staiňanech jsme nejprve zamířili na místní zámek, kde je v současné době hypologické muzeum. Na nádvoří jsme měli za úlol zjistit nějaké zajímavosti o zámku. Konkrétně, kdy je zámek poprvé zmiňován, jaký rod zámek dlouho dobu vlastnil a od kdy je v zámku muzeum. Hledání odpovědí nám nedalo moc práce. Využili jsme pomoci paní v pokladně a informací, které je možné pomocí "modrého zubu" stáhnot do telefonu. Nejrychlejšími byla starší vlčata.

Obrazek

Pak jsme prošli zámeckým parkem, kde jsme se zastavili u výběhu koní, podívali se na požární soutěže a pokračovali dále po žluté turistické značce směr Kočičí hrádek.

 

Obrazek

Ten jsme obsadili na dlouhou hodinu, abychom si vyzkoušeli jaké to je obléhat takový hrad. A nebo jaké to je hrad bránit.

Obrazek

Po ubránění či obsazení hradu jsme po krásné lesní cestě došli až na zajímavou rozhlednu Bára. Tato rozhledna je postavena z dřevěných hranolů ve tvaru jehlanu, kde uprostřed je zavěšené točité schodiště. Výhled z plošiny byl nádherný. Chrudim i část Pardubic byla jako na dlani. Na Čertově skále jsme provedli i malý geologický průzkum a dozvěděli jsme se něco o historii tohoto místa, kdy bylo ještě zalité mořem.

Obrazek

Obrazek

Po odpočinku pod rozhlednou a doplnění zásob v místním kiosku jsme se vydali na zpáteční cestu. Na zpáteční cestě nás čekalo ještě jedno překvapení. Tím překvapením byla lesní tělocvična. Uprostřed lesa je vybudované krásné místo, kde je možné protáhnout své tělo na spoustě nářadí. My jsme vyzkoušeli překážkovou dráhu, hrazdu i bradla.

Obrazek

Obrazek

Řádně protaženi jsme se vydali na další cestu. To jsme ještě netušili, že nás čeká ještě jedno  překvapení. Při křížení dvou cest objevili naši nejmladší krásné kanalizační potrubí a že ho musí hned vyzkoušet. Po prvním nesmělém prolezení se do prolézání vrhli snad úplně všichni. Naštěstí bylo potrubí bez vody a tat bylo lezení opravdu zábavné.

Obrazek

Po kontrole potrubí nás čekala poslední hra a pak už hurá na vlak. Na nádraží ve Slatiňanech jsme dorazili na čas. Stačili jsme ještě vyhodnotit dnešní výpravu a předat si pamětní listy. Zachvíli přijel vlak, který nás dovezl do Rosic, kde jsme přestoupili na další vlak, který nás dovezl až do Hradce, kde na nás již čekali rodiče.